Systémová xenofobie

Xenofobie znamená odpor, nepřátelství, strach, nedůvěru ke všemu cizímu

Mezi skupinami RPG hráčů se pohybuji zhruba 12 let. Za ten čas jsem poznal celou řadu komunit. Místo aby se tyto skupiny pokoušely spolu komunikovat, protože mají společný zájem, sdílejí spíš společný problém. Ačkoliv jim nechybí nadšení pro tutéž věc – hry na hrdiny, jednají způsobem, který označím jako systémovou xenofobii.

Tyto skupiny mají „svůj“ systém a hlásí se ke všemu, co se jej týká. Ostatní se snaží přesvědčit, že právě „jejich“ systém je jediný správný. Nepřejdete-li, jste pro ně minimálně méněcenní. Nedej bože, pokud se vynoří jedinec či dokonce celá skupina, která by se o vyvolenou hru otřela či zkritizovala někoho z vyvolených. To už je důvod pozvednout standarty a vyhlásit válku. Takové chování bylo dříve spojováno třeba s bývalým CzechDnD, jež se stalo otevřeným RPG Fórem.

Nedávno jsem na vlastní kůži zažil případ systémové xenofobie. Na serveru jsme prodiskutovávali článek o D&D, který vyšel v časopisu Alduron. Jaké však bylo naše rozčarování, když nás autor i další osoba označili za „nenormální elitáře“, kteří nevidí, že ten náš systém vlastně není tak dobrý, jak si myslíme. Jinde jsem byl zase nařčen, že nemůžu být kvalitním vypravěčem, když jsem nepřečetl bůhvíkolik systémů. A nesmím zapomenout ani na reakce poté, co jsem si dovolil porovnat příručky hráče pro DrD+ a DnD. To jsou jen příklady štvavého a nenávistného chování, které ve svém důsledku komunitě RPG ubližuje. I přes snahy řady projektů sjednotit roztříštěnou komunitu, jako jsou RPG Fórum či RPG Planet, jen málokomu se poštěstí s tímto problémem byť jen trochu pohnout. GameCon, měnící se z mistrovství v DrD v místo setkání různorodých komunit, by mohl vést lidi k poznání, že ať už dračákisté, GURPsáci, nebo DnD elitáři nejsou tak špatní lidé a mají si vzájemně co říct. Ostatně všichni usilují o totéž – u hry se dobře bavit a plodně strávit čas.

Největší česká komunita RPG hráčů si teď možná říká, že jich se to netýká, že ti ostatní jsou špatní. Považují je div ne za podřadné. Jenže naneštěstí jsem si i u hráčů Dračího doupěte všiml, že ani jim se systémové xenofobie nevyhýbá. Tím, že často hledí na všechny ostatní jako na elitáře, problému sami podlehli.

Jak z toho bludného kruhu ven? Sebereflexe, tolerance, naslouchání a pokora – slova, která se zvláště v ČR, stávají pomalu cizími. Zapomeňte na škatulky, odstraňte umělé bariéry a začněte bez zbytečných okolků a podezíravosti spolupracovat. Vždyť je tolik cest, jak společně učinit naše hry lepšími.

Jmenuji se Dalibor Zeman a baví mě hry na hrdiny. Co baví vás?

Dalibor „Dalcor“ Zeman

Poslední modifikace této stránky: 09.06.2017 20:45:25
Design by ALTAR.