Malý Jiříček si hraje na pískovišti. Má dva americké tanky a čtyřicet vojáčků. Pískoviště je veliké, takže si s nim hraje i malý Jáchymek. Ten má dvě děla a tři obrněné transportéry. Díky tomu, že Jiříček může postavit motostřelecký prapor, vyhrává všechny hry. Oba chlapci si se svými hračkami vystačí, ovšem na pískoviště by se vešly ještě další děti. Ve vedlejším domě bydlí Petříček a Martínek. Oba si také hrají se svými vojáčky. Jenže jejich tatínkové dělají modely, takže oba chlapci mají špičkové figurky a techniku. Na neumělé hračky J. a J. koukají s despektem. Chodí samozřejmě na jiné pískoviště. Jednoho dne ale uprostřed svého hřiště najdou něco, co po sobě zanechávají pejsci neukázněných páníčků. Nezbývá jim než poprosit J. a J., zda si s nimi mohou hrát. Všichni zjišťují, že hračky těch druhých nejsou špatné, a vyhrají si lépe než kdy před tím. Za pár let budou hrát společně wargaming.
A těch pískovišť, tedy uzavřených komunit, je na našem webu hodně. Ano, můžeme se bavit o české konzervativnosti, lenosti, vzájemné nevraživosti, nerespektování ostatních a aroganci. K vyzkoušení si toho všeho stačí jednou projet autem Prahou. A tak zde máme řadu uzavřených komunit, které mezi sebou vůbec, nebo téměř vůbec nekomunikují, a to prosím ještě většinou s ťukáním si na čelo. Tyto komunity můžou, ale nemusejí být pod vlivem chování, které jsem ve svém minulém úvodníku popsal jako „systémová xenofobie“. Stačí jen, aby navzájem nerespektovaly své názory na RPG, a je oheň na střeše. Nehledě na to, že existuji různé fámy a urážky zabraňující globalizaci české RPG scény. Klasickým příkladem místa, které je opředeno fámami, je třeba RPG Fórum. Přestože prošlo neuvěřitelným vývojem a je už daleko více směřováno ke spojování komunit. Díky rekognoskační činnosti se povedlo přivést na RPG Fórum celou řadu zajímavých projektů, navíc je centrem české RPG teorie. O spojování komunit se pokoušejí i další projekty, na naší scéně nové. E-fanzin Drakkar, RPG Planeta a podobné multisystémové projekty se zaměřují na globální práci s komunitou, nespecializují se výhradně, nebo skoro výhradně, na jeden produkt či vydavatele. Naopak jejich cílem je pracovat globálně. Stejně tak i Pevnost přináší v Dechu draka články věnující se RPG všeobecně. Některé projekty, dříve úzce vymezené, začínají také rozšiřovat svoji působnost. A konečně – je tu GameCon.
Jenže co tomu chybí – vůle těch, kterým je práce špičky ledovce RPG u nás určena. Řada projektů upadla či upadá do ztracena – jmenujme například veřejné hraní s Open Gaming i Prague by Night. Naopak GameCon je na vzestupu a pomalu se stává středobodem RPG setkávání u nás. Kvůli malému trhu je však rozsah a prestiž podobných zahraničních akcí v porovnání s GameConem v nedohlednu. Ale primárně je na samotném hráči, zda má zájem své hraní nadále rozvíjet a porovnávat své zkušenosti a znalosti s jinými, vyměňovat nápady a snažit se vybudovat takové prostředí, aby trh s RPG byl rentabilní nejen pro české, ale i zahraniční výrobce. Aby u nás vznikla jedna velká rodina, či komunita RPG hráčů, kde nebude nevraživosti a ignorance. Jsou lidé, kteří na tom pracují, a těm patří můj respekt.
Dalibor „Dalcor“ Zeman